Zajímavosti o zubech

Zub je jediná část lidského organismu, jež není schopná regenerace.

Zubní sklovina je nejtvrdší tkáň v lidském organismu.

Nehledě na to, že vápník je nutný pro kostní tkáně, 99% všeho vápníku v organismu se nachází v zubech.

Za jeden den se v ústech dospělého člověka vytváří přibližně 1,5 litru sliny.

Jak je známo, diamant je velice tvrdý drahokam, a proto se ideálně hodí pro výrobu různých nástrojů, jako jsou například zubní vrtačky.

Před 2 500 lety si muži z populace Majů zdobili zuby vložkami z polodrahokamů a drahokamů a drahých kovů. Pokládalo se, že je to příznak silného jednotlivce, jenž je schopen dát dobré potomstvo.

Početné výzkumy dokazují, že se první dentisté objevili v Egyptě před třemi tisíci let př. n. l. Zaměňovali zuby jednoho člověka zuby jiného člověka. Obvykle zuby bohatého zuby chudého.

Za faraónů se nasazovaly umělé zuby, jež se vybrušovaly ze slonoviny. Taková zubní a čelistní konstrukce byla podobná moderní hybridní zubní protéze - umělé zuby se připevňovaly k zdravým pomocí zlatých drátků.

Na území Hondurasu archeologové objevili fragment dolní čelisti Inka (pravděpodobně 6. stol. př. n. l.), v níž se zachovaly tři implantáty z krunýře mořských slávek.

Etruskové slynuli svými znalostmi v oblasti stomatologie – již v 7. stol. př. n. l. vyřezávali umělé zuby ze zubů různých savců a uměli vyrábět konstrukce vzdáleně připomínající moderní můstkové protézy.

V muzeu Peru je jeden neobvyklý exponát, lebka Inka s 32 implantáty z křemene a ametystu.

V minulosti mezi Araby panovala pověra, že pokud se na krk velblouda nasadí náhrdelník ze zubů hyeny, bude silný a zdravý.

Ve Francii vědci objevili lebku ženy, která pravděpodobně žila v 1. stol. př. n. l., s kovovým implantátem v horní čelisti.

Za vlády francouzského krále Ludvíka XI. si aristokratky byly jisty, že vrásky vyvolává nadměrné přežvýkávání jídla, a proto si dávaly jen polévku.

Během dlouhé doby japonské ženy konaly obřad počernění zubů - ohaguro. Pomocí železa, octa a rýžových slupek se barvily rty a zuby načerno. Roztok zabraňoval vzniku trhlinek a bolestí zubů.

Aristoteles je proslulý vědec a filozof. Ale dokonce známí lidé se mohou mýlit. Doposud zůstává neodhaleným, proč si Aristoteles byl tak jist tím, že ženy mají méně zubů než muži.

V roce 1498 v Číně vznikly první zubní kartáčky. Látkou pro ně sloužily vepřová štětina, koňské žíně a jezevčí chlupy.

V ХVII — ХIХ stol. nejpopulárnějším zdrojem pro umělé zuby byly zuby padlých na bojišti. Existuje dokonce ustálený výraz „zuby Waterloo“ – vždyť v tom boji zahynulo mnoho mladých vojáků se zdravými zuby.

V roce 1728 Pierre Fauchard vyrobil první ortodontickou konstrukci. Vypadala jako kovový pruh, jenž se připevňoval k zubům pomocí nitě.

V roce 1816 zub patřící britskému vědci panu Isaacu Newtonovi byl prodán v Londýně za 3 785 dolarů, což činí přibližně 38 535 dolarů dle aktuálního kurzu.

První diplomovanou stomatoložkou v USA se stala v roce 1867 Lucy Taylorová.

Je známo, že si Mao Ce-tung nečistil zuby a místo toho si oplachoval ústa čajem a přežvykoval čajové listy.

Je známo, že Mikuláš II. velmi dbal na prevenci zubního kazu. Ze seznamu výdajů cara vyplývá, že v roce 1903 za 60 rublů nabyl u dentisty Vallisona 24 zubních kartáčků a zubní prášek. To znamená, že si car dvakrát měsíčně měnil zubní kartáček.

Zubní kartáčky s nylonovými štětinami se poprvé objevily v roce 1938.

Moudří Číňané se rozhodli zvýšit zájem o udržení zdravých zubů a dásní. Proto v Číně byl stanoven národní svátek „Den lásky k zubům“, jenž se koná každoročně 20. září.

V čínském městečku Kulang bylo pořádáno hromadné vybírání párátek. K tomu bylo postaveno 7 středisek. Za každou libru (přibližně 454 g) párátek takové středisko splácí 35 centů.